Kdy?
Masopust začíná vždy na pevné datum, a to je po svátku Tří králů, a končí na Popeleční středu, která je ovšem závislá na datu Velikonoc. Konec masopustu je tedy v rozmezí od února do dubna.
Maso pusť
Masopustní zvyky mají pravděpodobně původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Původně šlo především o to, že lidé drželi zvyk „opuštění masa“ (slovo karneval pochází z italského „carne levare“ = „dát pryč maso“). Masopust sám o sobě představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během masopustu probíhaly taneční zábavy, zabijačky a hodování, při kterém se muselo dosyta najíst. Poslední tři dny se konaly masopustní rituály, jako je průvod masek, krátké divadelní úkony a scénky, a taneční zábava. Pak následoval čtyřicetidenní půst.
Masopust dnes
Dnes se masopust tak přímo nedodržuje, jde spíše o to, že se lidé chodí bavit, tančit a hýřit v maskách. Maškarní bály se pořádají nezávazně na určité období. Nejznámějším karnevalem je taneční karneval v Rio de Janeiru.
Součástí oslav je obřadní průvod masek, který doprovází muzika a zpěv. Lidé si oblečou masky, z nichž některé mají dokonce dlouhou tradici. Průvod jde vesnicí či ulicemi měst. Cestou si lidé v maskách vybírají do košíku kořalku, vejce, slaninu, koblihy a další Boží milosti, které pak společně snědí v hospodě během taneční zábavy.
Tradiční i netradiční masky
Ti, kdo si obléknou masky, dodržují dávnou tradici. Masky totiž mají svůj význam a symboliku. Každá z nich plní určité poselství, má své poslání, charakteristickou úlohu a typické chování. Nejhlouběji do historie zasahují masky zvířecí. Lidé v maskách nepřebírají jen zvířecí podobu, ale také vlastnosti daných zvířat. Masopustní průvod masek pak září rozmanitými kostýmy, všemi barvami a veselím. Nejčastěji objevované masky jsou medvěd, kobyla nebo kůň, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel, šašci a mnoho dalších. V dnešní době se však maskám meze nekladou.
