Víte, proč se prodává pro akvaristy krycí sklo? Nejste-li zrovna akvaristé a měli byste na tuto otázku odpovědět, možná vás napadne jasný důvod – sklo zajistí vyskakování některých druhů ryb z akvária. Ano, je to tak, skákání ryb z akvárií je bohužel jev, který vyžaduje naši pozornost, a právě krycím sklem zajistíme pro chované ryby dostatečné bezpečí. Krycí sklo se ale na akvária instaluje ještě z jednoho důvodu, a sice snižuje množství vypařené vody. Ta se totiž na spodní straně skla vysráží do podoby vodních kapek a ty pak dopadají zpět do akvária. Akvarijní biotop je tak zároveň jakýmsi zmenšeným modelem koloběhu vody přírodě.

Koloběh vody v přírodě je jev, který působí i v zahradním či interiérovém bazénu. Každý den se totiž z jednoho čtverečního metru odpaří do ovzduší přibližně pět litrů vody. Pět litrů je opravdu málo a můžete se domnívat, že kvůli tak malému množství vody nemá smysl podnikat nějaká opatření, ale ve skutečnosti je vodní výpar jednou ze zásadních věcí, co dramaticky navyšuje náklady na provoz bazénu. Stačí vzít do ruky kalkulačku a spočítat, na kolik vás přijde dopouštění vody do bazénu z vodovodního řadu:

Máte-li na zahradě zapuštěný bazén o rozměrech 8 x 3 metry, každý den se z jeho hladiny vypaří 120 litrů vody. Budete-li provozovat bazén každý rok přibližně 6 měsíců, například s fotovoltaickým ohřevem vody, budete muset za rok dopustit do bazénu cca 22 krychlových metrů vody. Budete-li takto provozovat bazén 15 let, což je životnost krycí solární plachty, za tu dobu musíte dopustit do nádrže 324 kubíků vody. Když si tuto hodnotu převedete na vodné a stočné (přibližně 150 Kč za kubík), dostanete se na částku téměř padesáti tisíc korun.

Dopouštění vypařené vody v bazénu je pak vysloveným mrháním finančních prostředků, je to v podstatě totéž, jako v případě, že kdybyste neměli doma bazén, každý rok byste tři až čtyři pracně vydělané tisícikorunové bankovky zapálili a popel rozptýlili do ovzduší.

Víte, proč se prodává pro akvaristy krycí sklo? Nejste-li zrovna akvaristé a měli byste na tuto otázku odpovědět, možná vás napadne jasný důvod – sklo zajistí vyskakování některých druhů ryb z akvária. Ano, je to tak, skákání ryb z akvárií je bohužel jev, který vyžaduje naši pozornost, a právě krycím sklem zajistíme pro chované ryby dostatečné bezpečí. Krycí sklo se ale na akvária instaluje ještě z jednoho důvodu, a sice snižuje množství vypařené vody. Ta se totiž na spodní straně skla vysráží do podoby vodních kapek a ty pak dopadají zpět do akvária. Akvarijní biotop je tak zároveň jakýmsi zmenšeným modelem koloběhu vody přírodě.

Koloběh vody v přírodě je jev, který působí i v zahradním či interiérovém bazénu. Každý den se totiž z jednoho čtverečního metru odpaří do ovzduší přibližně pět litrů vody. Pět litrů je opravdu málo a můžete se domnívat, že kvůli tak malému množství vody nemá smysl podnikat nějaká opatření, ale ve skutečnosti je vodní výpar jednou ze zásadních věcí, co dramaticky navyšuje náklady na provoz bazénu. Stačí vzít do ruky kalkulačku a spočítat, na kolik vás přijde dopouštění vody do bazénu z vodovodního řadu:

Máte-li na zahradě zapuštěný bazén o rozměrech 8 x 3 metry, každý den se z jeho hladiny vypaří 120 litrů vody. Budete-li provozovat bazén každý rok přibližně 6 měsíců, například s fotovoltaickým ohřevem vody, budete muset za rok dopustit do bazénu cca 22 krychlových metrů vody. Budete-li takto provozovat bazén 15 let, což je životnost krycí solární plachty, za tu dobu musíte dopustit do nádrže 324 kubíků vody. Když si tuto hodnotu převedete na vodné a stočné (přibližně 150 Kč za kubík), dostanete se na částku téměř padesáti tisíc korun.

Dopouštění vypařené vody v bazénu je pak vysloveným mrháním finančních prostředků, je to v podstatě totéž, jako v případě, že kdybyste neměli doma bazén, každý rok byste tři až čtyři pracně vydělané tisícikorunové bankovky zapálili a popel rozptýlili do ovzduší.